O odpočinku psa přes zimu jsem dříve už psal. Jsem přesvědčený, že hlavně psi, kteří závodí a intezivně trénují od dubna do října, potřebují minimálně tři až čtyři měsíce úplný klid. Určitě to závisí na individualitě psa – jak je těžký, jak rychle běhá, jak často trénuje a na jakých površích běhá. Odpočinek psa se vám vrátí v dlouhověkosti a ve schopnosti psa závodit i ve vyšším věku.

Já jsem si dal přes zimu poněkud delší přestávku – sedm měsíců bylo docela dost. Musím se přiznat, že nebyla plánovaná, ale protože se věnuji i jiným zimním sportům, všechno jsem nestihnul. V minulých týdnech jsem přemýšlel co dál, přihlásit se do kvalifikaček? Má Axinka šanci se kvalifikovat na MS? V loňském roce jsme absovovali dlouhou a drahou kvalifikaci, aby jsme nakonec své vybojované místo přenechali Blondi Ayky (dcera Axiny). Nakonec jsme se nepřihlásili. Bylo to pro mě docela těžké rozhodnutí, po letech žádné nervy a napětí. Proč?

Za prvé – jednotlivé soutěžní dny na kvalifikačkách budou hodně náročné. Dvakrát agility, dvakrát jumping a dvě sekvence – to znamená za dva dny 12 běhů! A to na téměř devitiletého psa není. Otázka je – je účelná taková zátěž? Já říkám, že ne. Jsou psi, kteří jsou schopni ve dvou bězích podat maximální a koncentrovaný výkon, což na MS stačí. Tam se běží max. dvakrát za den. V dalších bězích jde jejich výkonnost rapidně dolů. K čemu jsou na kvalifikačkách sekvence, to vůbec nechápu…čim je pes pomalejší tím je pro něho i složitá sekvence lehčí.

Za druhé – na MS se běhá hodně rychle a co stačí u nás, tak tam už ne! A jako každý rok uvidíme na QZ týmy, které rychlostí na svět nemají. Ty buď neví, jak se na MS běhá, a nebo to radši vědět ani nechtějí…